Jdi na obsah Jdi na menu

Vánoce přicházejí

27. 1. 2019

livancovy-beh-ii.jpgPrvní adventní víkend v prosinci začal opravdu vánočně, jelikož bylo venku sněhově bílo. Protože to byla i první sobota v měsíci, čekal mě závod o lívanec, kterého jsem se kvůli počasí obával. Takže jsem se teple oblékl a vydal se vstříc dobrodružství. Musím říct, že i když se to zdálo na první pohled nebezpečné, tak jsem si závod užil i s úsměvem. Měli jsme štěstí, že sníh byl tvrdý a boty se v něm hezky zašlapovaly. Myslím, že i pro ostatní závodníky to byl nevšední zážitek a doběhli jsme všichni bez újmy na zdraví. Do cíle jsem doběhl s mírnou křečí v břiše, ale i tak jsem závod nevzdal a dokončil se ctí.

Téhož dne jsme se s Kájou vydali na odpolední generálku pořadu StarDance ...když hvězdy tančí. Dostal jsem pozvání od mé kamarádky Zdeničky. Byl to úžasný zážitek. Tato zkouška pořadu probíhá úplně stejně jako večerní živý přenos. Jen se to odehrává bez poroty, která kvůli pravidlům musí všechny choreografie vidět až právě v živém vysílání a také všechny rozhovory s páry jsou jiné, aby byli pro diváky u televizí autentické. Nedokážu ani říct, který pár byl lepší, protože všechny výkony byly dokonalé. Odcházeli jsme s velkým nadšením a těšili se na večerní přenos, abychom ho porovnali s generální zkouškou.

Další týden probíhal ve znamení velkých příprav na vánoční taneční soutěž v Bratislavě, která proběhla o druhém adventním víkendu. Pro sebe jsem byl vnitřně připraven, všechny tance jsem natrénoval, abych je odtančil od začátku do konce bez velkých chyb, a zbytek jsem nechal už jen na vůli boží. V pátek jsme do Bratislavy vyrazili odpoledne a dorazili k večeru, zašli jsme na večeři a pořádně se nadlábnuli. V sobotu ráno jsem nemusel brzy vstávat, protože má kategorie byla až od šesti hodin odpoledne. Ale i tak jsem na soutěž vyrazil po jedenácté hodině, abych podpořil naše děti, které na soutěž jely také. Byly moc šikovné a posbíraly spoustu krásných umístění. I ostatní tanečníci z naší školy se umístili na postupových místech a byl jsem z toho moc šťastný a na děti pyšný. Já vlastně byl už s naší kamarádkou Terkou poslední, kdo měl soutěžit. Oba jsme získali dobrá umístění a byl to pro nás úžasný zážitek. Moje trenérka Terka byla moc hrdá a já jsem rád, že se mi nejenom pro mě samotného, ale i pro ní povedlo zvítězit hned ve dvou kategoriích Má na mé výhře totiž také velkou zásluhu a děkuji jí za její dlouholetou oporu. Celý víkend byl se mnou i Kája a byl na mě tak pyšný. Jsem vděčný, že jsem ho tam mohl mít s sebou a on mě mohl vidět zrovna v mé největší slávě. Večer jsme to oslavili na pravých slovenských haluškách v hostinci u rodičů naší tanečnice. Bylo to moc hezké a veselé. Další den jsme měli ještě s tanečníky zkoušku, takzvané „grades exams“. Jedná se o hodnocení předepsaných tanců a tanečník poté dostane za danou úroveň vysvědčení s poznámkami od zkoušejícího. I tento den jsem měl úspěch a splnil jsem za A+. Poté jsme už byli na cestě domů, ještě jsme se stavili na jídle a to celkem dvakrát, byl to tak náročný víkend, že jsme zvládli jednu večeři a pak o necelé tři hodiny druhou. :-D

V následujícím týdnu jsem si mohl vychutnávat vánoční atmosféru, protože jsme s Kájou vyrazili na vánoční koncert Lucie Bílé v Karlíně. Zazněly písně z obou vánočních alb, které zpěvačka vydala, a byly moc krásně otextované. Jako host tam byl zpěvák Honza Toužimský ze skupiny Arakain, který zazpíval s Luckou koledu Purpuru. Poté ještě zazpíval dvě písně ze svého repertoáru a následně začala druhá polovina vystoupení. Koncert byl zakončen přídavky a jeden z mých oblíbených byl „Jsi můj pán“. Tato píseň je podle mého názoru nezapomenutelná v provedení právě od Lucky. Večer se nám hezky usínalo a koncert v nás zanechal vánočního ducha.

O třetím adventním víkendu jsme se vydali za našimi přáteli do Mělníku. Na programu totiž byla cukrářská dílna. Celé dva dny se jen peklo cukroví. Ale abychom si odpočinuli a bylo vše v klidu a pohodě, jak má být, tak jsme si zahráli i pár her. Také jsme domluvili plán na Silvestra, protože jsme ho právě zde měli následně slavit. Celkem se napeklo deset druhu cukroví. S Kájou jsme odvezli jednu velkou krabici domů, kterou jsme dostali na cestu. No moc dlouho nevydržela myslím, že to bylo necelých čtrnáct dní.
V posledním týdnu před Štědrým dnem jsem úspěšně sehnal poslední dárky k Vánocům. Ve čtvrtek mě také čekala vánoční besídka naší taneční skupiny. Na tento večer všechny lekce připraví vánočně laděné choreografie speciálně vytvořené pro tuto událost. Moc jsem se na to těšil, protože tentokrát byly krásné a nápaditě sestavené. Vystoupení proběhlo v tanečním sále na Václavském náměstí, hlediště bylo do posledního místa zaplněné a diváci ohodnotily všechny vystoupení bouřlivými potlesky nadšení a radosti. Na vystoupení dorazil Kája i s jeho maminkou, a tu jsem také náležitě vyzval o přestávce k tanci a šlo jí to moc dobře. Po skončení besídky jsme měli ještě tancovačku, kde si mohl každý divák okusit, jak se tančí společenské irské tance. Všem to moc hezky šlo a odcházeli tak všichni s dobrou náladou.

Poslední adventní víkend slavíme s Kájou Vánoce. Dali jsme si tuňáka se šťouchanými bramborami k obědu. Odpoledne jsme zašli do kina na film Aquaman. Film byl naprosto úžasný a mohu ho jen doporučit. My jsme z něj byli nadšení, jak krásně a kvalitně natočený je. Večer po návratu jsme si dali dárečky a zkoukli spolu film. V neděli jsme se domluvili s našimi přáteli Markétkou a Sašou, že zajdeme do kavárny na ranní kávu a popřejeme si hezké Vánoce a vše dobré do nového roku. Odpoledne se chystáme každý do svých domovů. Káju jsem doprovodil na autobusovou zastávku a já na tu svou už sám.

V pondělí, na Štědrý den, jsem pomáhal mamince se vším, co se dalo. K večeru jsme očekávali příjezd bratra, abychom se mohli navečeřet a rozbalit dárky a také si hezky tradičně popovídat. Před půlnocí jsem jako obvykle zašel na půlnoční mši do dobříšského kostela. Opět zde byla úžasná atmosféra. Mše začala ve zhasnutém kostele a svítily pouze svíčky. Tohle se stalo poprvé a zanechalo to ve mně krásný dojem. Zazpíval jsem si všechny koledy, které si mohl každý v kostele v průběhu mše zazpívat. O jedné hodině ranní, kdy velmi mrzlo, se vracím domů a spím do dopoledních hodin. Na první svátek vánoční se díváme s mamkou na pohádku a odpoledne vyrážím na procházku. V druhý svátek vánoční také opět relaxuji a odpoledne se vracím do Prahy. Večer si s Kájou dáváme naší domluvenou filmovou tour s s rozšířenou verzí Hobbita a Pána prstenů.

V pátek už po domluvě odjíždíme s Kájou a kamarádem Honzou směrem do Mělníka. Pavlínka nás vyzvedla na vlakovém nádraží a vyrazili jsme na nákup, jelikož jsme měli seznam s nákupem, co budeme těch pět dní kuchtit. Hned poté jsme se vrhli na počítačovou hru League of Legends. Ta se hraje ideálně v pěti a nás pět bylo. Takže jsme mohli domlouvat strategie proti nepřátelským hráčům v jedné místnosti. Bylo to super. Večery jsme vždy věnovali stolním hrám. Takže jsme ve stejném duchu slavili i ostatní dny plné her, odpočinku a také hraní s malým prďolou od Pavlínky. Na Silvestra jsme si zahráli Activity, nejdříve jsme si zahráli klasickou verzi, a pak jsme si vymysleli vlastní u které, jsme se náramně pobavili. O půlnoci si připíjíme a sledujeme ze zahrady ohňostroj. Další den ještě hrajeme pár her a chystáme se na cestu zpět do Prahy. Doma zakončuji první novoroční den relaxační koupelí v pivní lázni, kterou jsem dostal v dárkové sadě od Kájovi maminky.

Do nového roku vám přeji, aby se vaše tajná přání stala skutečností a v neposlední řadě hodně ZDRAVÍ, LÁSKY, ŠTĚSTÍ A NADĚJE.

Pár fotek z událostí výše zmíněných naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte báječný rok 2019.

P ;-)