Jdi na obsah Jdi na menu

Užívám si život

23. 11. 2021

paja-enjoy.jpgV srpnu jsem začal pracovat v nové firmě, která se zabývá prodejem kávy. Začalo mi nové období detailního poznávání kávy. Dozvěděl jsem se, jak se káva pěstuje, zpracovává a jak putuje do prodeje. Zatím jsem velmi spokojen a užívám si to. 

Jak tomu už bývá první sobotu v měsíci, konal se lívancový závod. Byl jsem nervózní, protože poslední závod jsem běžel naposled na podzim v minulém roce. Po dlouhé době jsem se viděl se Sárou a přidal se k nám i Jára, takže to byl moc pěkný a vydařený závod pro nás všechny. Po závodu jsme si vyzvedli pití a lívance, což  nám  po běhu přišlo k chuti.

Další víkend jsme se s Járou vydali na výlet do Chodova u Karlových Varů, kde jsme se sešli s jeho kamarádem Milošem. Prošli jsme si krátce pouť, která se tam v tu dobu konala. Po výborném obědě jsme vyrazili do Karlových Varů, kde jsme se prošli městem a vychutnali si tam kávu. Druhý den jsme jeli do Divoké Šárky na koupaliště, protože bylo krásné a teplé počasí, vodní osvěžení tím pádem přišlo vhod. 

Po zbytek srpna jsem si užíval poslední prázdninové dny. V závěru měsíce jsme se vydali s Járou na dvě pražské vyhlídky, které jsem chtěl vždycky vidět. Jedna z nich je Branická skála a druhá hradiště Děvín, která je na nad pražským Zlíchovem. Zajímavostí je, že tato dvě místa jsou hned naproti sobě a na každém z nich je Praha krásná jiným způsobem.

Září začalo opět lívancovým během, který jsme si opět nenechal ujít. Trasa byla tentokrát oproti minulému závodu trochu pozměněna z důvodu konání akce motorkářů na Výstavišti. I přesto se běželo dobře a v cíli na nás opět čekaly výborné lívance. Jelikož bylo ten den odpoledne krásné počasí, šli jsme se projít do Grébovky a poté zašli na pivo do Lokálu v Korunní.

Druhý den jsme podnikli další procházku a to k jižnímu pólu Prahy, ale nejdříve jsme šli na vyhlídku Zvolská homole odkud je nádherný výhled na Jíloviště a na Zbraslav. Cesta na vyhlídku se dala zvládnout a nebylo to daleko. Po cestě byla dokonce naučná stezka, takže jsme se dozvěděli zajímavosti z místního okolí.

Pomalu a jistě nám také  začaly první poprázdninové tréninky v sálech. Všichni jsme měli nesmírnou radost, že jsme se po pauze opět sešli. Dokonce jsme začali s přípravou na první soutěže, které na podzim budou probíhat. Připravovali jsme se také na vystoupení na akci Svatohorská šalmaj v Příbrami, kam jsme byli podruhé pozváni. Panovala tam opět úžasná atmosféra a potkal jsem i několik známých. Vystoupení jsme si všichni užili a i pořadatelé si nás opět pochvalovali.

O dalším víkendu jsme vyrazili s Járou do Klatov, jelikož byl pozván na seminář o historii válečného období. Byla to velmi zajímavá akce, kde se sešlo několik historických odborníků a umělců. Mluvilo se také hlavně o pohraničí mezi Českem a Německem. Mimo přednášek jsme si  také stihli prohlédnout krásy města. Oblíbili jsme si tam jeden podnik, do kterého jsme dvakrát zavítali na večeři a pivo. Před zahájením sobotního bloku jsme si vyjeli na blízkou vyhlídku svatá Markéta, kde byl krásný výhled na okolí Klatov a na Šumavu. Tento krásný víkend jsme zakončili v cukrárně u dobrého dortu s kávou a vydali se na zámek Kozel, který byl cestou kousek u Plzně. Večer jsme dojeli vyčerpání domů s pocitem, že to byl moc hezký víkend.

Poslední prodloužený víkend v září jsem byl  s mamkou a vyrazili jsme na první podzimní procházku a pro štěstí jsme si sebrali pár kaštanů do kapsy. Bylo velmi krásné a slunečné počasí. V pondělí před státním svátkem jsem měl dovolenou, a tu jsem využil na návštěvu saunového světa, kterou jsme si maximálně užil. Na státní svátek jsme se prošli Grébovkou a ukončili jsme jí na Guinnessu v irské hospodě. Moc jsem si to vychutnal, protože to už je opravdu dlouhá doba, kdy jsem pil naposledy Guinness. 

Poslední zářijový den jsme s Járou měli naplánovaný zahajovací koncert 126. sezony České filharmonie. Na programu byla Šostakovičova Leningradská symfonie pod taktovkou Semjona Byčkova, který momentálně vede naší filharmonii. Byla to úžasná a poslechová událost, bylo možné potkat i známé osobnosti, které si program nenechali ujít. Bylo to velmi krásné a emotivní, domů jsme odcházeli s úsměvem a plni dojmů.

Říjen tentokrát nezačínal tradičně lívancovým během, protože se v Bratislavě konala první soutěž v irských tancích po dlouhé covidové pauze. Bylo to úžasné, jelo nás několik tanečníků a všichni jsme si tu soutěž náramně užili. Byl jsem moc spokojen s výsledným umístěním po tak dlouhém nesoutěžení! Při zpáteční cestě jsme se šli ještě projít a udělat pár fotek kolem Bratislavského hradu.

V soutěžení jsme neotáleli ani další týden, jelikož se konala online soutěž, kterou pořádal Hong Kong. Opět se jí zúčastnilo mnoho tanečníků, kteří měli radost, že si mohou zasoutěžit.

Během října jsem si užil  poslední slunné dny a věnoval čas hlavně sobě samotnému a přípravě na soutěžní kvalifikaci v Mnichově. Také jsem natočil nové video výkladu karet na měsíc listopad. Níže najdete odkaz. Zima se pomalu a jistě blíží a já už nasávám mírnou vánoční atmosféru.

Věřte svým pocitům a následujte je, také se tomu říká vnitřní zvoneček nebo intuice, která vás z neznámého důvodu někam vede. To,že nevíte proč a kam, to není podstatné, protože později to pochopíte.

Fotky z tohoto období najdete tady.

Mějte se moc fajn.

P ;-)