Únorový běh ve Stromovce byl velmi mrazivý. I když jsem chvílemi cítil mráz i pod kůží, tak se mi běželo krásně, v mém klasickém tempu. Tentokrát jsem měl i dostatek síly na závěrečný finiš, což mi udělalo velkou radost. Mou motivací bylo dokončit mé dvě míle s úsměvem a poté si dát teplý čaj s lívancem. To se naštěstí podařilo. 

Aby toho nebylo po ranním běhu málo, tak jsme se vydali s Kopýtky na vystoupení do Českého Krumlova. Tam jsme byli pozváni na plesové předtančení. Bezpečně jsme dorazili na místo ve stanovený čas a zahájili jsme menší generálku. Cestou na večeři jsme se prošli po centru. V restauraci jsme si pochutnali, především na české kuchyni. Pak nám zbývalo ještě přes hodinku času, kterou jsme využili k přípravám na vystoupení. Byl to pro nás výjimečný zážitek, protože se jednalo o opravdu veliký ples. Také nás překvapilo, že nás ještě promítali na dvě obrazovky po stranách sálu, aby lidé, co seděli více vzadu, mohli dobře vidět, co se děje na tanečním place. Naším posledním vystoupením jsme zakončili první třetinu celého programu a chystali se na návrat domů. Během toho jsme se stihli pozdravit s Ilonou Csákovou, která měla vystoupení chvíli po nás. Do Prahy jsme se vrátili v pořádku a měli jsme z vystoupení prožitky ještě další dny.

Den poté byl ve znamení velkého odpočinku, dlouho jsem spal a k snídani byly palačinky od mého Káji, které dělá opravdu moc dobré. Na odpoledne jsme vymysleli, že půjdeme do kina na nějakou komedii. Zrovna promítali nově Ženy v běhu a hodně jsme se u nich nasmáli. Pokud jste film neviděli, tak ho mohu určitě doporučit.

Pomalu a jistě se blížil svatý Valentýn. S Kájou jsme neplánovali nic velkolepého. I přesto, že to byl náš první svátek zamilovaných, neznamenalo to, že jiné dny tomu tak není. Kája mi upekl dort, z kterého jsem měl velkou radost, protože to byl ten, co mi už jednou udělal na narozeniny. No opět moc dlouho nevydržel. Já jsem pozval Káju na večeři do restaurace, která se specializuje na burgery. Po vynikající večeři jsme si doma pustili film.

Také jsem opět navštívil maminku, a protože bylo moc krásně, vyrazili jsme na procházku. Svítilo sluníčko, ale zároveň byl i mírný mráz, ale to nás nezastavilo v tom si vychutnat čerstvý vzduch. Po procházce jsme si ještě dali kafíčko a dezert. K večeru jsem se vracel do Prahy, protože jsme s Kájou a kamarády měli objednanou „obíračku“, což byla spousta různých druhů masa. Pochutnali jsme si a nacpali se doslova k prasknutí, ale stálo to za to.

Nezapomínejte rozdávat lidem radost ve svém okolí. Stačí se jen například trochu pousmát a tím dáváme lidem naději na lepší život.
 
Pár fotek z událostí výše zmíněných naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte se moc fajn.

P.