Jdi na obsah Jdi na menu

Léto v plném proudu - I. část

2. 9. 2018

losers.jpgČervenec začal prodlouženým víkendem díky státním svátkům. Na tyto dny jsem neplánoval nic konkrétního, věděl jsem však, že poběžím opět další lívancový běh. Takže až na zmíněný běh proběhl uplynulý měsíc ve znamení relaxace a odpočinku, protože předcházející červen byl pro mě velmi náročný, byť moc krásný měsíc. Většinu času jsem trávil u filmů s mým Kájou, a vůbec z toho nemám špatný pocit, že jsem se pomalu ani nehnul z domova. Jeden den jsme paty přece vytáhli, protože jsem chtěl vyzkoušet nové kolečkové brusle. Nejezdil jsem na nich tři roky a nejistota byla ve mně hned po prvním výjezdu, ale Kája mi moc pomohl, a nakonec jsem se pěkně rozjezdil v krásném okolí žižkovského památníku. No a jak už bývá zvykem prvních sobot v měsíci, tak nastal čas pro závod o lívanec, který dopadl velmi úspěšně. Tento rok jsem poprvé uběhl svůj osobní rekord v tomto závodu pod můj tradiční čas, což mi udělalo velikou radost.

Další týden byla naše taneční skupina pozvána na festival Keltský kruh, který se každoročně odehrává v Budyni nad Ohří. Ani o prázdninách jsme tedy s tréninky nezaháleli. Měli jsme dva vstupy. Jeden odpolední a druhý večerní jako závěrečný zlatý hřeb před uvedením poslední kapely. Festival se nesl ve stylu duchovních tradic Keltů. Mohli jste zde vidět dobovou vesničku s lidmi převlečenými do kostýmů. Nechybělo občerstvení ani zábava. O tu se postaral pořadatel, který pozval různé hudební skupiny, které hrají irský pop, rock nebo folklór. My jsme si návštěvu festivalu velmi užili a návštěvníci jistě taky. Nohy nám tancovaly, i když jsme zrovna nevystupovali.

Letos mě opět čekal taneční tábor s dětmi v Počepicích, na který jsem se velmi těšil, ale ještě před sobotním odjezdem jsme stihli s Kájou jít v pátek na tanečně-cirkusové představení Losers. Bylo to opravdu velmi krásné a obdivuhodné divadlo a určitě ho vřele doporučuji. Na tomto vystoupení jsem byl podruhé a pořád je na co se dívat. Nechyběla zábava a každý divák si tam najde to své.

Po představení si ještě na cestu domů dáváme zmrzlinu a doma si připravuji věci na tábor.

V sobotu ráno brzy vstávám a vyrážím směr Smíchov, odkud jsme vyjížděli s dětmi meziměstským autobusem. Cesta byla velmi pohodová a klidná. Dorazili jsme kolem oběda, na který jsme pak šli hned po příjezdu. Děti si odpoledne vybalily a my jsme se s Terkou zatím mohli věnovat našim plánům pro táborový týden. Rozhodli jsme se, že letošní tábor zaměříme na spolupráci ve skupině a fair play. Ze začátku to bylo těžké dětem vysvětlit, protože se u každé aktivity předháněly, kdo bude první. Nakonec se cílové zaměření tábora podařilo a děti se ještě více stmelily než dříve a pracovaly všechny stejným dílem. Tábor je vždy zakončen představením nových tanců, co se zde děti naučily. Děti tedy vyrazily s pozvánkou na obecní úřad a tu nechal rozhlásit starosta obce v rozhlase. Vystoupení se moc povedlo a diváci byli unešení. V den vystoupení jsem měl narozeniny, a aniž bych něco tušil, děti mi připravily překvapení. Z jednoho pokoje zde připravily narozeninovou párty. Dojalo mě to, vyrobily mi tričko s jednou vtipnou hláškou, na které se mi všechny podepsaly. Pak jsme tancovali a slavili. Byla to poslední táborová noc a všichni jsme si jí užili s úsměvem.

Po návratu z tábora na mě čekalo doma nádherné přivítání. Kája mi upekl výborný dort a připravil vynikající večeři. Jelikož slavíme narozeniny ve stejný den, tak jsme si nadělili dárky. Udělali jsme si hezký večer u filmů a následující den také. A toho úžasného dortu jsem se nemohl nabažit, byl pryč za tři dny, ale samozřejmě s Kájovou pomocí. :-)

Nezapomínejte myslet na odpočinek, někdy je potřeba vypnout a nic nedělat, a když máte pocit, že musíte, nemusíte. Stačí jen naslouchat vlastnímu tělu.

Mějte se krásně a s druhou částí článku přijdu co nevidět.

Pár fotek z událostí výše zmíněných naleznete ZDE NA ODKAZU

P ;-)