Květen se nesl ve znamení různých výletů. Jeden z těch prvních byla návštěva dvou zooparků Olovnice a Zájezd. Velmi mě překvapilo, že jsem tam našel zvířata, která bych očekával jen ve větších ZOO. Například tygry, velbloudy, lvy a další zvířátka. Nejvíce mě pobavili lemuři. Vzpomněl jsem si hned na krále Jelimána z Madagaskaru. Další kratší výlet byl na zříceninu Okoř, která je nedaleko Prahy. Bylo velmi krásné počasí a prošli jsem tam místní okolí a sedli si s přáteli na venkovní zahrádku. Později na velkou posekanou louku před hradem. Následující týden jsme opět jeli s přáteli na výlet do Českého ráje, konkrétně do Drábských světniček. Je to velmi nádherné místo plné tajemných zákoutí. Výlet jsme zahájili menším obědem a poté se vydali na cestu do skal. Na konci našeho cíle jsme povečeřeli v restauraci Na Krásné vyhlídce, kde úžasně vařili. Dal jsem si svíčkou a byla to opravdu vynikající tečka za tímto výletem. 

V květnu jsme se po hodně dlouhé pauze vrátili z online lekcí do tanečních sálů. Bylo to téměř neuvěřitelné, že se něco takového stalo. Díky zlepšení situace se také vyjasnilo to, že se tanečníci mohli účastnit v červenci letního tábora. Taneční lekce probíhaly až do konce června, kdy jsme využili možnosti tančit až do posledního dne v červnu. Poslední červnový den jsme s tanečníky vystoupili v rámci akce Vítání prázdnin organizované DDM Prahy 2. Byla to pro všechny vystupující veliká pocta a radost, že jsme si mohli po tak dlouhé době zatančit před veřejností. Zároveň jsme se tak rozloučili se starým školním rokem. Od tanečníků jsem na rozloučenou dostal krásný ovocný dort a čokolády. Velmi mě to potěšilo, měl jsem z toho velkou radost. Nečekal jsem, že po tak těžkém období se mohou stát tak krásné věci.

Červen byl pro mě vůbec takovým krásným a velmi šťastným měsícem. Konečně jsem byl po pěti měsících u své kadeřnice, které jsem se nemohl dočkat. Udělala mi krásné melíry a střih. To velmi zafungovalo na mého nového přítele Járu, který mě na Instagramu oslovil právě díky nové fotografii, kterou jsem tam sdílel hned druhý den po návštěvě kadeřnice. Chvíli jsme si tam psali a o pár dní později jsme měli schůzku, která dopadla velmi dobře. Scházeli jsme se čím dál častěji a užívali si volného času. Zjistili jsme, že máme mnoho věcí a zálib společných a to nám oběma dělalo radost. V červnu byla hlavní sezóna jahod a tak jsem jednou takhle Járu překvapil tím, že jsem mu upekl můj cheesecake, který mu velmi chutnal. Také jsme stále chodili na různé procházky po Praze, které nás nabíjely pozitivní energií. Jeden den v červnu jsem se dokonce také koupal. S kamarádem jsme vyrazili do Příbrami k rybníku Novák, kde je koupání pro veřejnost. Byl to moc krásný den a hlavně jsme po dlouhé době pořádně popovídali.

Na začátku července jsme s Járou navštívili letní kino u nás na Dobříši. Promítali českou komedii Matky. Bylo to moc fajn a pro mě to byla první návštěva kina v létě venku. Byla to doslova romanťárna. Nasmáli jsme se a odcházeli k autu s úsměvnými dojmy. Jára mě doprovodil domů a ještě ten večer jsme si řekli, že budeme spolu chodit. Vyplynulo to od nás obou ve stejnou chvíli a cítili jsme to podobně. Byl to pro mě moc krásný pocit štěstí po hodně dlouhé době.

V polovině července se vydáváme na letní tábor do Louňovic pod Blaníkem. Jára byl tak hodný, že mě tam odvezl i s táborovými věcmi. Toto místo jsme vybrali z důvodu, že je zaměřeno pro tanečníky a dva sály jsou venkovní. Tančili jsme s tanečníky denně šest hodin a to jsme prokládali klidnými aktivitami, jako třeba malbou na látkové tašky, výrobou táborového trička nebo malováním plakátů na vystoupení. Jako každý rok jsme připravili za týden nové choreografie, které jsme pak předvedli cizím oddílům z jiných táborů v areálu. Vystoupení mělo obrovský úspěch. Všichni diváci z něj měli radost. Tábor tak dopadl úspěšně a rádi bychom se tam příští rok vrátili. 

Poslední týden v červenci jsem slavil narozeniny. Jelikož jsem byl ještě unavený po táboru, neplánoval jsem nějaké velké oslavy. Za to můj Jára mi připravil malou oslavu. Koupil mi kytičku, dort, přípitek a samozřejmě dáreček. Vůbec jsem to nečekal, že to bude od něj tak velkolepé. Bylo to od něj moc krásné a vážím si toho. Jára měl narozeniny dva dny po mě, tak jsem ho trošku napodobil a překvapil ho zase já mými nápady a dárky. Měli jsme po tyto dny na starost jeho neteř Natálku. Té jsme splnili pár přání, co chtěla v Praze vidět a navštívit. Byli jsme také v kině na marvelovce Black Widow. To byl teda hodně dobrý film, na který jsem čekal už minulý rok. Pak mi Jára odjel na dovolenou, kdy jel za svými rodiči a já hned další den s přáteli navštívil autogramiádu Míši Maškové v Praze. Maluje nádherné andělské obrazy. S přáteli jsme si to moc užili a byla to velká sranda. Dokonce jsem musel nečekaně předvést irské tance, protože si to Míša přála vidět. Úplně mě v tu chvíli polilo horko, ale dopadlo to dobře a byli s manželem moc rádi. Dali jsme si tam v kavárně ještě dortík s kávou a poté se vydali každý svou cestou domů.

Žijeme jen jednou a v tom případě bychom měli žít náš život naplno a plnými doušky. Někdy nám přijde nemožné, že se může stát něco hezkého a radovat se z toho. Důležité je se nevzdávat a stále věřit, a to je ten moment, kdy opravdu žijeme opravdově.

Fotky z tohoto období najdete tady.

Mějte se moc fajn.

P ;-)