První únorový víkend začínal lívancový běh na jiném místě. Z důvodu nařízení magistrátu hlavního města Prahy nesmí běžecký závod probíhat vnitřními cestami v parku Stromovka. Start a cíl se tedy posunul k okraji parku a běh byl na hlavních asfaltových cestách. Zpočátku to byl pro mnohé účastníky nezvyk, ale všichni jsme to vzali statečně. Běželo se mi zpočátku hodně těžce v některých úsecích, ale nakonec jsem se s tím, myslím si, popral a doběhl si opět pro lívanec.

Jak už to bývá, každým rokem se v únoru slaví svátek zamilovaných. I my s Kájou decentně tuto událost ctíme. Kájovi jsem nechal dovést domů květiny a on mi na oplátku udělal můj oblíbený čokoládový dort s višněmi, připili jsme si na hezké šťastné chvíle a těšíme se na ty, které nás čekají. Druhý den jsme odjeli na návštěvu ke Kájovo mamince, která k obědu připravila vynikající svíčkovou. Po obědě jsme vyrazili na procházku po okolí, a to do areálu letního kina. Venku krásně svítilo sluníčko a ve vzduchu bylo pomalu cítit jaro. K večeru jsme se vrátili zpět do Prahy. V neděli jsme s Kájou šli do kina na film Příliš osobní známost, kde hráli přední české herečky. Film se nám moc líbil, ukazoval tři různé situace ze života, které byly navzájem provázané, a které by se mohly kdykoliv stát každému z nás.

Po delší době jsem také odjel za mou maminkou na Dobříš, a to na celý víkend. Díky tomu jsem se sešel s mými přáteli, které jsem dlouho neviděl. V pátek jsem vyrazil procházkou kolem zámku na sraz s kamarádkou Péťou, se kterou jsem trénoval v oddílu. V sobotu jsem se viděl s mým dobrým kamarádem Markem, jelikož ten den bylo moc hezké počasí, tak jsme šli na procházku k rybníku s jeho pejskem Maxíkem.

Poslední týden v únoru jsem se po třech letech loučil v mé práci, kde jsem zažil moc hezké chvíle, samozřejmě i některé těžké, ale ty vždy odlehčil tým mých báječných kolegů. Na rozloučenou jsem upekl dva štrůdly a objednal chlebíčky z Libeňských Lahůdek. Od mého týmu jsem dostal krásné dárečky a kytičky. S celou firmou jsem si na rozloučenou podal ruku a popřál jen to nejlepší. Slzy dojetí jsem si nechal na později.

Ve čtvrtek jsme s Kájou vyrazili za kulturou, a to do Studia DVA na Funny Girl, kde zpívá a hraje hlavní roli Monika Absolonová s Romanem Zachem. Celý příběh se odehrává v divadelním prostředí, ve kterém je mírně zapleten bohatý businessman. Představení se nám moc líbilo a určitě vám ho můžeme vřele doporučit k navštívení.

Někdy je těžké rozhodnout se pro opuštění něčeho, co dobře známe a jsme na to zvyklí, ale když to uděláte, dáváte příležitost tomu, že se před vámi otevírají dveře s novou životní kapitolou.

Pár fotek z výše zmíněných událostí naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte se moc fajn.

P ;-)