V dubnu jsem začal tradičním Lívancovým během. Bylo to po zimě první krásné a teplé počasí. Běžel jsem si své tempo, abych si udržel svůj přiměřený čas, který se mi povedlo zaběhnout. I na lidech bylo poznat, že se jim běží díky hřejícímu slunci dobře. Po vyhlášení výsledků a tomboly mě čekala sladká snídaně ve podobě kávy a muffinu. Lívanec mi tentokrát nestačil. :-)

Blížící se polovina dubna pro mě znamenala jediné – zabalit své zavazadlo a vycestovat dle plánů do mé oblíbené zelené země. Let vcelku rychle utekl. Na letišti mě čekali mí dobří přátelé, díky kterým jsem mohl být v Irsku i ubytovaný. První večer jsme si vyprávěli a sdíleli zážitky za dobu, co jsme se neviděli. Další den mě čekala cesta do Kilkenny, kde jsem se sešel s Lornou. Setkání bylo velmi milé jako vždy. Tentokrát jsem neměl žádné otázky, co se týče osobního života. Bylo mi sděleno, že vedení andělů naslouchám správně a nemusím se ničeho bát. Takže jsme se bavili spíše o obyčejných a milých věcech. Poté jsme se rozloučili a šli každý svou cestou. Druhý den jsem jel z Kilkenny do Wicklow Mountains a Glendalough, neboli také "Údolí dvou jezer". Připadal jsem si, jak kdybych se vrátil zpět v čase. Na tomto místě jsem poprvé byl před devíti lety a už tenkrát na mě mělo silný vliv. A když jsem tam u toho jezera stál, cítil jsem se dobře a nabitý pozitivní energií.
Poslední z velkých výletů, který mě čekal, byl do Severního Irska. Díky fakultativnímu výletu z Dublinu jsem navštívil interaktivní muzeum Titanicu, dále Giant's Causeway zvaný jako "Obrův chodník" a Dark Hedges, alej, která je proslavená scénou ze seriálu Hra o trůny. Tato místa byla pro mě kouzelná a průvodce k nim vyprávěl mnoho zajímavostí. Mimo jiné se také zmínil o irských legendách a tradicích, ale i o aktuálních událostech v Irsku. Tento den mi určitě zůstane v paměti a budu na něj dlouho vzpomínat.
Předposlední den jsem si nechal na Dublin a navštívil místa, která zde ještě nemám prozkoumaná. Největší vzpomínku budu mít na destilérku Jameson, kde jsem se dozvěděl mnoho informací o výrobě i historii výše zmíněné whiskey, včetně rozdílů mezi irskou, skotskou a americkou whisky/whiskey. Možnost posoudit rozdíl bylo možné díky degustaci, kde se dozvíte mnoho užitečného, pokud jste milovníci tohoto nápoje. Prohlídku jsem zakončil v baru, kde dostanete drink ke vstupence zdarma. Poslední hodiny jsem věnoval nákupům suvenýrů domů.
Závěrečný den byl klidný, balil jsem si pomalu kufr a šel na procházku k moři, kde bylo moc krásně. Pak už jsem jen čekal na taxíka, který mě zavezl na letiště a odletěl směr Praha. Věřím, že se že se na smaragdový ostrov znovu vrátím. Někdy si připadám, že Irsko je už mým druhým domovem :-).

Poslední týden v dubnu bývá věnován pomocné přípravě na mezinárodní setový taneční víkend v Praze. Je to jedna z velkých událostí našeho tanečního roku. Vždy se na to moc těším. Přijede vždy mnoho nadšených zájemců o irské tance. K tomu živá kapela, která hrála naprosto úchvatné irské melodie. Sobotní večer je vždy zlatým hřebem celého víkendu. Zhruba čtyři hodiny se tančí a poté následuje tzv. „session“, kde se sejdou zájemci, kteří si chtějí mezi sebou zahrát na irské nástroje nebo (za)zpívat, ale stačí si klidně i povídat a užívat si tuto nádhernou atmosféru. V neděli odpoledne vše skončilo odpolední lekcí. Těšil jsem se domů, jelikož jsem byl unavený, ale zároveň mě mrzelo, že už je to zase pryč. Ale nemusím se bát, protože další rok nás čeká už pátý ročník.

Nezapomeňte být někdy pozitivně nostalgičtí, protože i z toho se dá mnohé čerpat do vaší budoucnosti.

Pár fotek z událostí výše zmíněných naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte se moc fajn.

P ;-)