Nový rok se rozběhl ve stejném duchu jako ty minulé – s tradiční novoroční tancovačkou. Po vydatné hostině s cukrovím a vánočkou jsme se s chutí vrhli do tance a plnými doušky si vychutnali radost z pohybu.

S Milanem jsme se ponořili do světa Jamese Bonda na výstavě Bond in Motion. Uchvátila nás bohatá kolekce rekvizit a modelů z bondovek, včetně ikonických aut a motorek. Atmosféru dotvořil bar s legendárním Martini, čímž se iluze dokonale završila.

Následovala intenzivní příprava na světový šampionát. Pilně jsme trénovali a nezanedbali ani individuální taneční přípravu.

V únoru jsme s Kopýtky zahájili ples na gymnáziu Omská. Atmosféra byla úžasná a moc jsme si to užili. Někteří odvážní se po předtančení odhodlali i k společenským tancům a protančili na plese zbytek večera.

Pár dní po plese jsme s Milanem oslavili jeho narozeniny. Pozval jsem ho do jeho oblíbené restaurace, kde jsme si vychutnali vynikající jídlo. Udělal jsem mu velkou radost a byl jsem moc rád, že si to užil. Při dezertu jsem mu předal dáreček a pak jsme se v poklidném tempu vydali domů.

Ani na Valentýna jsme nezapomněli a potěšili se drobnými dárky. Lásku slavíme s Milanem každý den, ale i tak pro nás Valentýn má své kouzlo a rádi si ho připomínáme.

V závěru února nastal čas využít dárek, který Milan dostal ode mě k Vánocům. Byl to lístek na hudební koncert s melodiemi z fantasy filmů. Akce se konala v pražském Rudolfinu a program sestavila a zahrála Česká filmharmonie. Poslechli jsme si úchvatné melodie z filmů Nekonečný příběh, Harry Potter, Letopisy Narnie, Faunův labyrint, Pán prstenů a mnoho dalších. Milan byl z koncertu nadšený a už teď plánujeme, že se na další s touto tématikou vydáme znovu. Na koncert jsme se oba elegantně oblékli a plnými doušky si vychutnali slavnostní atmosféru.

Březen byl nabitý událostmi. Absolvovali jsme poslední tréninky a nácviky před světovým šampionátem. Nezaháleli jsme ani s tančením na veřejných akcích.

Ve Velkém Meziříčí v Nové synagoze jsme měli předpatrikovské taneční vystoupení ve spolupráci s hudební kapelou Ríra a Amarylis. Atmosféra byla úchvatná a my si to moc užili. Hned druhý den nás čekalo další vystoupení, tentokrát v Drahouši, vesnici roku 2018. Jednalo se o slavnost MDŽ, kde jsme překvapili nejen ženy, ale i muže a děti. Atmosféra byla krásná a na rozloučenou jsme místní obyvatele naučili společenský tanec a věnovali jim tím malý dárek. Domů jsme se vraceli s veselou náladou.

Další týden jsme oslavili svátek svatého Patrika taneční zábavou v Emauzích. S Milanem jsme prodávali vstupenky a pak si užívali poslech kapely Conemara Chaos. Naše Terezka se ujala moderování a učení tanců. Večer se myslím velmi povedl. Oslavy irského svátku tím ale neskončily a s některými jsme pokračovali v irském pubu na Malé Straně. Tančili jsme stejně jako minulý rok před hospodou a roztančil se se mnou i Milánek. Moc jsme si to užili a domů jsme se vrátili někdy nad ránem.

S Milanem jsme oslavili rok našeho vztahu, i když oficiálně jsme to ještě neslavili, protože jsme to z časových důvodů nestihli. Přednost měla příprava na cestu do Anglie, kdy jsme museli vše zabalit do dvou malých kufrů a jednoho velkého.

Brzy ráno v pondělí jsme vyrazili taxíkem na letiště a po osmé hodině jsme přistáli v Londýně. Kufry jsme si odložili na recepci hotelu a vydali se na procházku do Hyde Parku. Prošli jsme ho celý a skončili u Buckinghamského paláce. Po této náročné procházce jsme se konečně ubytovali a šli se najíst. Nohy nás bolely, ušli jsme přes dvacet dva kilometrů!

Další den jsme si prošli centrum Londýna a obdivovali hlavní památky, jako je Tower Bridge, Tower of London, Big Ben a další.

Následující den jsme se chystali na let z Londýna do Edinburgu. I když nám tam trochu pršelo, za jeden den jsme se nám podařilo prozkoumat celé město. Navštívili jsme Edinburský hrad, krásnou vyhlídku Calton Hill a tramvají jsme se vydali do přístavu k vystevené královské lodi Britannie. Na zpáteční cestě jsme se ještě prošli malebnými uličkami Edinburgu. Toto město se nám moc líbilo a pořádně jsme si tam procvičili nohy.

Po Edinburgu nás čekal přejezd vlakem do Glasgow. Cesta začala trochu deštivě, ale nakonec jsme se do cíle bez problémů dostali. V Glasgow jsme se rychle ubytovali, jelikož hotel byl jen pět minut od nádraží. Na pokoji jsme se dali do pořádku a pak se vydali na trénink. Hned druhý den nás s týmem čekala soutěž.

Po tréninku jsme si zašli na večeři do vynikajícího thajského bistra. Další den jsem se s vervou vrhl do příprav na soutěž a přejezdu do soutěžní haly s naší partou. Byli jsme na řadě jako první, což jsme s úlevou kvitovali, jelikož jsme tak nemuseli dlouze čekat a byli jsme akorát rozcvičení a roztancovaní z tréninku. V konečném součtu jsme se umístili na 24. místě a byli jsme nadšení z předvedeného výkonu. Týmovou večeři jsme si pak nenechali ujít v restauraci Five Guys.

Třetí den se konaly sólové soutěže, kde jsem se utkal i s mým spolutanečníkem a dobrým kamarádem Ondrou. Ráno se mi z postele vůbec nechtělo, ale po rozcvičení jsem se oblékl do kostýmu a s plným nasazením se vrhl do příprav na svůj tanec. Výkon stačil na 27. místo, s čímž jsem byl nadmíru spokojen, jelikož se mi podařilo oproti minulému roku zlepšit výsledek.

Po dvou náročných soutěžních dnech jsme si s Milanem užili poslední hodiny v Glasgow procházkou po hlavním centru a navštívili jsme i krásnou katedrálu. Nad ní se rozprostírá hřbitov s hrobkami a z vrcholu hřbitova se otevírá úchvatný výhled. Odtud jsme se pěšky vydali k řece a pak zpět na hotel. Tam jsme se pomalu zabalili, abychom ráno bez zmatků stihli odlet.

Ráno jsme se z hotelu vydali na vlak do Edinburgu a odtamtud jsme odletěli zpět do Prahy. Po návratu nás čekal šok, jelikož v Česku panovala oproti Anglii značná vedra. Vyčerpaní a unavení jsme se vrátili do našeho útulného bytečku. Shodli jsme se, že to byl úžasný a akční závěr měsíce, na který budeme vzpomínat celý život.

V životě nejsou důležité materiální statky, ale zážitky, které si uchováme v srdci a na duši navždy.

POSELSTVÍ MAGICKÉ KOSTKY NA KVĚTEN 2024

Mějte se moc fajn.

P ;-)